Jaroslav Dave Šlechta - sklářský výtvarník

člen Klubu výtvarných umělců Horácka a člen Unie výtvarných umělců České republiky.

AKTUALIZACE 2. 7. 2012 - doplněny fotografie, články z médií a dva články Jaroslava Dave Šlechty

Kontakt
Splnila Vám křišťálová lebka Vaše vysněné přání? Napište mi to na e-mail daveglasszavináčseznam.cz nebo do diskuse zde.


Účast na výstavách (výběr):
Jaroslav Dave Šlechta 1988 - Tokio (Japonsko), - Mnichov (Německo), Glas galerie Nordlend, - Coburg (Německo), Ingelsheim (Německo), - San Francisco (USA), - Mnichov (Německo), Internationale Handwerksmesse München, - Brémy (Německo). 1989 - Interart, Poznaň (Polsko), Dům umění, - Hamburg (Německo), Galerie L, - Mnichov (Německo), Internationale Handwerksmesse München, - Heibronn (Německo), 1990 - Heibronn (Německo). 1991 - Coburg (Německo). 1997 - Norimberk (Německo), Galerie T und T. 1998 - International Exhibition of Glass, Kanazawa (Japonsko), - Norimberk (Německo), Prager Kunstsalon. 1999 - Mnichov (Německo), Galerie Houf



                          
                 
                 

Z médií

Články Jaroslava Šlechty

Křišťálová lebka Jaroslav Dave Šlechta

      Záhady a zejména záhadné křišťálové lebky mě zajímali dávno a chtěl jsem jednu vyrobit, ale nemohl jsem jí dělat, když už existovaly, to by bylo kopírování. Posléze jsem si ale v časopisech přečetl, že výroba křišťálové lebky by s dnešní technikou trvala 300 let, tak to byla výzva a pustil jsem se do práce.
      Jako předloha mi posloužila školní plastová lebka ženy. Práce trvala asi rok a lebka byla dokončena v roce 1984 a váží 6170 gramů. Poté byla jen jednou vystavena s dalšími exponáty, (např. křišťálové housle), na zámku ve Žďáru nad Sázavou a do této doby jsem ji už nevystavoval, protože k vystavení jsou potřeba různé podmínky a ty splňuje jen málo kdo. Radši jsem vystavoval jiné plastiky. Teď bude křišťálová lebka vystavena podruhé po 28 letech v Pelhřimově v Muzeu rekordů od 27. 6. 2012 do 15. 10. 2012.       Křišťálová lebka se dostala i do televizní reklamy. Fotografie křišťálové lebky s popisem jsem zaslal do Britského muzea lidstva v Londýně a oni mi poslali fotografie jejich křišťálové lebky s vědeckým rozborem a současně fotografie mé křišťálové lebky předali A. C. Clarkovi, slavnému a světoznámému spisovateli a autorovi seriálu Svět tajemných sil. A. C. Clark mi pak poslal ze Srí Lanky vlastnoručně psaný dopis, kde se pochvalně vyjadřuje k výrobě křišťálové lebky a píše, že je to prostě nádhera.       Křišťálové lebky mají, jak já to nazývám, čtvrtý rozměr a to je to, že do nich vidíme, můžeme pozorovat vnitřní záhyby a zákoutí, vidět z druhé strany např. oční důlky, nebo zuby a vidíme jejich vnitřní vesmír, což např u dřeva, kamene, atd. nelze, tam vidíme jen povrch.
      Protože jsem tak velký kus křišťálu nesehnal, tak jsem lebku vyrobil z křišťálového skla. Křišťálové housle jsem vyrobil z čistého křišťálového bloku skla a lebku jsem chtěl vyrobit z téhož skla. Po shlédnutí televizního dokumentu o křišťálových lebkách jsem viděl, že lebky z přírodního křišťálu mají v sobě bubliny a nečistoty, tak jsem to udělal obdobně. Přírodní křišťál je o něco tvrdší než křišťálové sklo, ale to by nebyl problém, protože už jsem brousil i umělý průhledný křemen a rubín. Přírodní křišťál je vlastně čirá odrůda křemene. Sklo má tvrdost 4,5 až 6,5 a křišťál má tvrdost 6,5 až 7,5 takže v bodě 6,5 se shodujou.
      Křišťálovým lebkám jsou přisuzovány různé vlastnosti, např. že věští, léčí, že ničí, že mají paměť a vejde se do nich spousta informací, že jsou pamětí lidstva. A toto je moje vize budoucnosti. Až budeme mít paměťové karty a paměťová média z křišťálu a budeme mít na křišťál i čtečky, tak se s touto technologií budeme moci zeptat samotných křišťálových lebek kdy, kým a proč byly vyrobeny, k čemu sloužily, jak např. lidé v té době žili a také nám zdělí informace které za dobu svého bytí načerpaly. A lebky mohou být hodně staré. Stáří křišťálu se nedá určit, protože neobsahuje uhlík.
      Křišťálové lebky prý plní i přání a tak bychom to mohli vyzkoušet. Návštěvníci Muzea rekordů by si mohli u křišťálové lebky přát přání a kdyby se jim splnilo (nebo i nesplnilo), tak by mi o tom mohli napsat na daveglass@seznam.cz Vaše příspěvky bych potom případně otiskl v připravované knize o křišťálové lebce. Ti, kteří se do Muzea rekordů nedostanou, tak si své přání mohou vyslovit u fotografie na adrese www.jaroslavslechta.wz.cz.


Důkaz,kterým zpochybním mnohaleté bádání vědců o stáří křišťálových lebek.

      Viděl jsem televizní dokument, kde vědci zkoumali pod nejnovějším elektronovým mikroskopem křišťálovou číši. Nález této číše mají perfektně archeologicky zdokumentován, takže nejde o podvrh. Na povrchu této číše našli vrypy, které šli různými směry a z toho usoudili, že číše je vyrobená ručně pilníkem a tedy pochází z doby před 3500 lety a vyrobili jí Mayové.
      Pak stejnou metodou zkoumali křišťálové lebky a nenašli na nich jediný vryp, lebky byly dokonale opracovány. To svědčí o tom, že lebky musely být vyrobeny rotačními nástroji a tedy nepochází od Mayské civilizace před 3500 lety, protože rotační nástroje se datují na konec devatenáctého století.
      A teď se dostanu k mému důkazu, který jsem objevil po shlédnutí britského dokumentu http://www.youtube.com/watch?v=Og4HiGbFs28 v březnu 2012. Vědci zkoumali jen povrch číše a zapomněli, že číše má dutinu, kam patří nápoje a ta dutina bez rotačních nástrojů nelze vyrobit. Povrch by pilníkem dejme tomu šel vyrobit, ale dutina v žádném případě.
      Takže tato číše dokazuje pravý opak, tedy, že Mayové před 3500 lety už měli rotační nástroje a tedy některé křišťálové lebky můžou pocházet z této doby. Další důkaz najdeme v pařížském muzeu, kde mají menší křišťálovou lebku a vědci tvrdí, že lebka byla ozdobou žezla a Aztéčtí kněží jí používali k obřadům. Tato lebka má hluboké očnice a to jsou také dutiny a musely být vyrobeny rotačními nástroji. Takže tyto nástroje museli mít už i Aztékové.
      Velmi vypracovaná je křišťálová lebka Mitchell Hedgese a je dokonale anatomicky provedena, asi jako mnou vyrobená lebka z křišťálového skla, má vybroušený a vyleštěný každý detail a je jednou z nejkrásnějších lebek na světě.
      Další velmi zajímavá je křišťálová lebka v Britském muzeu lidstva v Londýně. Tato lebka má různá zákoutí, např svislá nosní přepážka nebo velmi hluboké oční důlky a tyto místa jsou i s rotačními nástroji velmi obtížně vybrousitelné ( při leštění se velmi křehký křišťál zahřeje a snadno praskne).       Jedinečná svého druhu je také křišťálová lebka ve washingtonském muzeu, která je dutá a tato dutina musela být spolu s povrchem velmi pracně vybroušena rotačními nástroji.

Jaroslav Dave Šlechta, autor křišťálové lebky vyrobené v roce 1984, více na www.jaroslavslechta.wz.cz



Kontakt
E-mail: daveglasszavináčseznam.cz
Adresa: Mikuláše Střely, Krucemburk